Odznak leteckého mechanika byl zaveden u letectva ČSR dnem 26. června 1948.

    Odznaky vyráběla firma PROVAZNÍK A SPOL. PRAHA VII. Tyto odznaky se skládaly ze tří částí – trojlisté vrtule připájené na lipovém věnci s přinýtovaným zlatým státním znakem. Tvar profilu listů vrtule je symetrický (listy vrtule jsou leštěné), lev na státním znaku má ocas s vlající hřívou, která jako by tvořila  12 „ostnů“ a lipové lístky věnce mají totožný vzhled, jako u odznaků polního pilota vyráběných tímto výrobcem. Odznaky byly raženy ze stříbra o ryzosti 800/1000. Značeny byly značkou výrobce FP, označením ryzosti stříbra a puncovní značkou. Ve většině případů nebyly stříbrné odznaky číslovány, výjimku tvoří pouze odznaky udělované absolventům Leteckého spojovacího učiliště v Chrudimi (pětimístná matriční čísla odznaků začínají vždy číslicí 10).

    V druhé polovině roku 1949 došlo ke změně používaného materiálu a odznaky leteckého mechanika se začaly razit pouze z obecného kovu, přičemž vrtule a lipový věnec byly povrchově postříbřeny. K nahrazení stříbra obecným kovem bylo přistoupeno ryze z ekonomických důvodů, neboť cena odznaku z obecného kovu byla o 40% nižší, než cena stříbrného odznaku. Odznaky z obecného kovu sice nadále razila firma PROVAZNÍK A SPOL. PRAHA VII, ale tyto odznaky již nenesou standardně používanou značku výrobce. Některé odznaky z obecného kovu jsou však opatřeny na rubu atypickou značkou (viz. fotografie v obrazové části). Na rozdíl od stříbrných odznaků bývají odznaky z obecného kovu většinou číslovány (pokud jsou na odznaku čtyřmístná matriční čísla, tak začínají vždy číslicí 1 a nebo číslicí 5).