Zasloužilý vojenský letec ČSSR   

Na základě Vládního nařízení č. 99/1968 Sb. o udělování čestného titulu Zasloužilý vojenský letec ČSSR byl s účinností ke dni 11. července 1968 zaveden nový čestný odznak. Čestný titul byl udělován ministrem národní obrany za mimořádné zásluhy o zvyšování bojové připravenosti vojenského letectva, za vynikající výsledky ve výchově a výcviku vojenských letců, v ovládání vojenské techniky a za dlouholetou činnost bez leteckých nehod. Vybraní kandidáti pro udělení čestného titulu museli mít kvalifikaci pilota 1. třídy nebo letovoda 1. třídy a nebo pilota – instruktora 1. třídy, a to po dobu nejméně 10 let, přičemž za tuto dobu nesměl mít pilot žádnou leteckou nehodu z vlastní viny, letovod nesměl mít žádnou ztrátu orientace a použití zbraní mimo vykázaný prostor. Kandidáti, kteří nesplňovali podmínku minimálně 10 let kvalifikace mohli být navrženi pouze v případech, kdy prokázali mimořádné zásluhy a mistrovství v ovládání letecké techniky, vynikli v jejím bojovém použití a nebo prokázali obětavost a odvahu v havarijních situacích za letu. Čestný titul byl zrušen zákonem č. 404/1990 Sb. ke dni 15. října 1990.

Po schválení nového názvu republiky v roce 1990 - Česká a Slovenská Federativní Republika (ČSFR), došlo krátkodobě i k přejmenování čestného titulu na Zasloužilý vojenský letec ČSFR. Tato změna se však týkala pouze udělovacího dekretu, kde byl použit nový název Zasloužilý vojenský letec ČSFR (viz. obrazová část), ale samotný udělovaný odznak zůstal beze změn - Zasloužilý vojenský letec ČSSR.

Výrobu odznaků zajišťoval od roku 1968 do roku 1976 národní podnik ZUKOV PRAHA 7 (Závody umělecké kovovýroby n.p.). V roce 1976 byla veškerá výroba leteckých odznaků v n.p. ZUKOV ukončena a převedena do Kremnice, kde Štátna mincovňa Kremnica razila tyto odznaky až do roku 1990.